Funracer

Fun Racer

Snímek z krabice stavebnice.

Úvod

Asi každý kluk, dříve nebo později, zatouží po autíčku na vysílačku. Pro některé to snem zůstane, pro jiné je to výhodná záminka jejich tatínka, aby si tak realizoval také svůj dávný klukovský sen a zabil tak, dvě mouchy jednou ranou. Zvláště, pokud jsou ve hře také ke všemu ochotné babičky.Ty, ve snaze splnit vnoučkův (ne)skromný sen, jsou hotovy vyhodit nemalý peníz za šunt, který dálkově jezdí pouze vpřed a vzad, a při tom nedefinovatelně zahýbá (použití slova "zatáčí" by bylo urážkou tohoto technického pojmu). Následné zklamání a vzniklá škoda za, peníze vydané našim kamarádům z dálného východu, opravdu nestojí. Nevýhodou je, že vás ostatní rodiče nebudou mít moc rádi, o české národní povahové vlastnosti synových kamarádů nemluvě.

Tak to u nás nakonec dopadlo...

Studijní etapa před nákupem byla poznamenána absencí potřebných informací v dostupných časopisech. Všude se psalo o "dělech" za 30 tisíc a více. Řešily se olejové tlumiče a tvrdost pružin, uhlíkové tuningové díly, mezinápravové diferenciály na podvozku 4WD a jiné fajnovosti. O tom, jak začít a s čím ani slovo. Pravda, něco se přece jen našlo. Reklamní článek o hračce - auto typu placka, komplet s přijímačem, regulátorem, vysílačem a zdroji. Tudy cesta určitě nevedla. Asi každý modelář, a elektroletec obzvlášť, má vysílač (nebo pár vysílačů) již doma. Standardní serva se po šuplících taky někde válí (co dnes s nimi když to váží 45g), a nějaký přijímač, který už raději do letadle nedáme, ale jinak funguje, se taky najde. Ojetý sedmičlánek, kde jeden článek kleknul, je ideálním polotovarem pro pohonnou baterii. Stačí nakonec tedy koupit, nebo vyrobit regulátor, pokud možno obousměrný, a taky něco, co by to vše uvezlo, nerozpadlo se na první nerovnosti a dalo se s tím trochu zařádit.

Nezbylo, než obejít prodejny, nechat si předvést to, co je na skladě a prolistovat katalogy. Ty nabízely všechno možné, ceny různé, dostupnost "dejte mi zálohu a já to objednám". Dodací lhůta měla většinou hodnotu jednoho pokrčení ramen, na dotaz o provedení a životnosti bylo odpovídáno stejně.. Až se na regálu jedné prodejny objevila krabice se značkou Graupner, už to bylo mírnou zárukou, že se nejedná o krám s životností 5 minut. Už jako kluk jsem kupoval od Graupnera lodní šrouby (na nic jiného, ani nic jiného tehdy nebylo). Pohled do krabice toho moc nenapověděl. Spousta pytlíků s plastovými součástkami, šroubky, matičky, ráfky a pneumatiky, motor řady 540 a nějaký mechanický regulátor, robustní, plastová, bíle probarvená karoserie, k tomu všemu několikastránkový návod v němčině a sada samolepek k výzdobě hotového vozu. Ale za cenu něco málo přes 2200,- (po slevě s kartou RCM) bych ani nic moc jiného nečekal.

Stavba

Stavebnice obsahuje kompletní podvozek s motorem, obutí, kola a plastovou karoserii vozu. Dokoupit je třeba jedno standardní servo, přijímač a regulátor, pokud se nespokojíte s mechanicko odporovým regulátorem (potřebuje další servo). Dle vlastních možností také samozřejmě pohonnou baterii. V mém případě toto vybavení bylo sestaveno z jednoho serva GWS S3F (údajně rychlé). Home Made přijímač dle RCM s MC3361 a regulátor TMM35CB+ od fy. Compro. Ten byl v mém případě jediná větší finanční investice a nikterak jí, jak se v provozu ukázalo, nelituji.

Použitý regulátor, srdce modelu.

Servo řízení je chráněno servo-saverem, který by měl v případě opravdu silného nárazu na některé kolo přední nápravy, zabránit poškození převodů serva. To zatím žije, a tak ochrana zřejmě funguje. Poháněná zadní náprava je celá samostatně zavěšena na kulovém kloubu a odpružena. Celek zadní nápravy obsahuje čelní převody z mosazného pastoru motorku na mezikolo a diferenciál s třemi kuželovými pastorky. Zde je třeba po zaběhnutí (bez zatížení - jenom na stole) upozornit na nutnost rozebrání převodovky a celého diferenciálu, který po obroušení otřepů vykazuje nebezpečně velkou vůli v zubových mezerách, to hrozí vylomením zubů. Pomocí podložek musíme vymezit minimální vůle plastových pastorků a kuželových kol s poloosami zadní nápravy. V mém případě jsem tři malá kuželová kola vybavil podložkami na jejich hřídeli na straně většího průměru. Vůle zde byla až 0,3mm. Velká kuželová kola jsou vypodložena tak, aby s diferenciál dal sice protočit rukou, ale dost ztuha. Po chvíli provozu se uvolní a bude spolehlivě fungovat. Pokud sestavíte diferenciál tak jak je ve stavebnici, nevymezené vůle zajistí velmi brzké "oholení" zubů. Po korespondenci se zástupcem firmy Graupner je to určité slabší místo jinak vyvážené stavebnice. A při tom stačí tak málo - pár podložek. Možná by měl Patrik ke stavebnici přikládat samostatné upozornění o nutnosti odstranění vůlí v soukolí diferenciálu. Ušetřil by si mnoho starostí se zajišťováním této sady ozubených kol, coby náhradního dílu.

Zvědavost mi nedala spát, a tak jsem si večer cvičně provedl rozborku a sborku několik skupin a konstrukčních uzlů. Nejvíce jsem byl zvědavý na diferenciál a ramena předních kol. Návod s obrázky v "rozpalu" je natolik výstižný, že ani se neznalost cizích jazyků (němčiny) není nutně na závadu. Součástí stavebnice je i čtyřramenný klíč s vnitřním šestihranem různých rozměrů a tuba s mazací vazelínou. Počáteční nedůvěra v celoplastové provedení se začala rozplývat. Jak provoz ukázal, vcelku oprávněně. Všechny matičky jsou samopojistné a skutečně se tak i chovají. Překvapila mne celková velikost. Délka cca 360mm, šířka 230mm, výška 160mm (bez antény). Tyto rozměry jsou o něco větší, než původní, neboť nové obutí je trochu zvětšilo.

Postupem doby, bylo možno osadit vůz RC výbavou, servo-saverem chráněné servo řízení připojit k přijímači a ten k programovatelnému regulátoru TMM35CB+ od fy. Compro, s obvodem BEC. Tento regulátor si zaslouží samostatnou pochvalu. To, že buggina je stále v provozu se šrámy jen mírnými, je zásluha právě jeho. Je to programovatelný kousek a právě možnost volby razance rozjíždění a brždění má lví podíl na korekci následků klukovského divočení. Navíc regulátor nedovolí protáčení kol v opačném smyslu, dokud se kola nezastaví. Jízda stylem plný plyn - zpátečka (jako brzda) - plný plyn je u děcek normální a nedělaly by to pouze v případě, kdyby měli obě ruce i s prsty v sádře. Tento styl jízdy by nutně znamenal nové gumy každý měsíc, a také diferenciál asi dávno v háji. Takhle je nová sada obutí (od Conrada) spíše jako zpestření (kola jsou větší a hlavně širší), baterie 1,7Ah vydrží díky inteligenci regulátoru asi 20 minut jízdy, většinu času na plný plyn.

Celkový dojem ze stavby a provozu byl nakonec kladný. Nešlo nikterak o vyloženě fórovou hračku, která by po půlhodině klekla a rozpadla se, ale ani o technicky neúměrně složité nářadí, jenž by druhák ZŠ s "mírnou" pomocí nezvládnul. Honzík už něco tušil, a tak těžko říct, kdo se na štědrý večer těšil víc, zda tatínek nebo jeho natěšený syn. Nakonec to dopadlo dle očekávaní. V záplavě věcí pod stromečkem krabice s krásným obrázkem vyvolala příslušný záchvat a následné slastné bezvědomí, leč vlastní stavbu si tatík pochopitelně nenechal ujít. Za jisté asistence a diplomatického dělení pozornosti ostatním dárkům (nemůže si to přece u ostatních rozházet ani s takovou konkurencí) se ještě koncem štědrého večera vůz zjevil v hrubých a nenabarvených obrysech. S tím se ovšem počítalo, a tak mladý šel spát s novotou vonící (gumou pneumatik smrdící) bugginou.

Hodnocení

Mechanické provedení odpovídá ceně (tehdy asi 2200,-) a určení (rekreační odvaz). Všechny ložiska jsou kluzná a odpadá tak do určité míry starost s korozí při jízdě v rozmoklém terénu, či na sněhu. Po prvních jízdách je objevily praskliny v plastu kolem vnitřního ložiska předních kol. Pásek papíru prosyceného CA lepidlem omotaný kolem kritického místa to vyřešil. Také vůle řízení se postupem doby začaly zvětšovat. Tyče řízení jsou na jedné straně sice vybaveny závitem, kterým se dá snadno nastavit geometrie předních kol, ta však brzy vezme za své dosti velkou vůlí uložení u čepu páky serva řízení. Na ramenech zadních tlumičů (ono to tak alespoň vypadá, když už to tak nefunguje) jsou taky praskliny, ale nijak se defekt nešíří. Opět jsem tyto zakápnul CA lepidlem a jezdí se dál.

Pohon zadních kol má své zvláštnosti a na rovném asfaltovém povrchu je každý přihlížející překvapen rychlostí vozu a razancí jízdy. (Rozjezd je celkem mírný, ale brždění je naprogramováno naplno - rekuperace energie do článků). I hrůzostrašně vyhlížející havárie (kotrmelce, hvězdice a jiné prostocviky:-) zatím vždy dopadly dobře, jen zadní spoiler je po naprasknutí vyztužen kousky laminátu z desek plošných spojů lepených CA lepidlem. Podvozek je trochu divočejší tím, že nápravy jsou sice odpruženy, leč netlumeny, velké Off-Road pneumatiky se také snaží vyhodit vůz do výšky kdykoli to jde. Původní pneumatiky byly podstatně klidnější (jsou tvrdší, hlavně přední).

Provoz

Při jízdách je třeba dávat pozor na okolo stojící děti a dospělé. Hmotnost kompletní bugginy je cca 1,78 kg, což v násobku s rychlostí (½mv²), dává slušnou kinetickou energii, schopnou vyvolat jisté nelibé pocity ve výši kotníků kontaktovaných osob. V psaném návodu je také důrazné varování a apel na bezpečnost provozu. Výška podvozku umožňuje jízdu jak v terénu, tak na rovných asfaltových plochách, kde vynikne, a neznalé udivuje, vysoká rychlost vozu. Efektní je jízda na nezpevněném povrchu, kdy od zadních kol odletují oblaka prachu a gejzíry písku a kamínků. Nízké těžiště trochu eliminuje snahu vozu se převracet při rychlé jízdě přes nerovnosti.

Největší legrace je pomocí Fun Raceru prohánět pejsky. Ti jsou vláčeni k pohyblivému objektu svou přirozenou zvědavostí a v jeho blízkosti zaháněni strachem z pískotu regulátoru a výhružně vstřícného popojíždění. Nastává zuřivé štěkání a nechápavé pohledy pocitově silně rozkolísaného psa na okolostojící lidičky, neboť místo běžných povelů se tito srdečně baví. Domestikovaná šelma marně přemýšlí, (pokud má vůbec čím) zda je k smíchu on nebo ten mimozemšťan, kterého by rád kousnula, ale pro dnešek se mu zrovna nechce a na tu zelenou příšeru náhle ztratila chuť.

Jan & Petr Sysala