Dmychadlo kompletní s motorem a s regulátorem - 150 g.Pohon pro elektro Jet.
Dmychadlo kompletní s motorem a s regulátorem - 150 g.
Po dostatečném seznámení s prvním, reaktivně poháněným modelem s elektrickým dmychadlem, v krásném stroji MIG-15 firmy Alfamodel [1], jsem byl obdařen téměř dokončeným modelem Pyranha, ze stavebnice od JéPé Fiber Atelier v Holandsku [2]. Plánovaný pohon se opíral o EDF (Electric ducted fan) s průměrem motoru 29 mm a vnějším pláštěm s průměrem 72 mm. To odpovídalo výrobku Mini Fan 480 z produkce firmy Wemotec [3]. Při hledání místa, kde turbínu zakoupit, při brouzdání po vlnách Internetu, našel kolega na stránkách obchodu a zasilatelství Lindinger [4], v nabídce dmychadel, dva téměř stejné kusy. Jediným znatelným rozdílem byly úchyty a cena. Úchyty obou výrobků se lišily pootočením z vodorovné polohy do polohy svislé, cena však byla postavena přímo na hlavu! Wemotec 42,50 a kopie 11,90 EUR !!!
Sice nejsem tak bohatý, abych kupoval levné krámy, ale tomuto rozdílu cen bylo nutné kouknout podrobněji na zoubek. Již jsem jedno dmychadlo Wemotec Midi Fan pomáhal montovat do modelu stroje MIG-15, se kterým letos létal Jindra Marek na Jeti Meetingu v Hranicích, a jenž je k dostání v Olomoucké Satrii v celokompozitovém provedení, a tak již mám o příslovečné německé pečlivosti při výrobě svůj, osobní zkušeností podložený, názor. Práce na něm tehdy bylo totiž více než dost.
Netrpělivě očekávané krabička byla konečně na stole a první prohlídka mne ubezpečila, že 12 "eurozlatek" za artikel no.: 54931, s názvem HY01-7001, nebylo vyhozena úplně zbytečně. Můžeme si o čínských kopiích myslet cokoli, můžeme protestovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale jak říká klasik, to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat ...
obr.1 je celkový obsah dodávky.
Vnější plášť má úchyty na příčnou přepážku (Wemotec je má na podélné nosníky). Statorová část má 4 nosné listy s prohnutým profilem. Rotor s pěti listy jakoby Wemotecu ze vstřikovacího lisu vypadl. Snad i ty dělící roviny (to je celkem logické), ale i vtoky jsou na stejných místech. Provedením se nijak od vzoru neliší. také je nutno vzít jemný pilníček a všechny hrany začistit (odstranit blány na dělících rovinách. Bez toho je hlučnost při provozu neúnosná a výkon příliš nekoresponduje s odběrem proudu. Zvědav jsem byl na unášeč pro hřídel průměru 3,17 mm. Kupodivu nasazen na hřídel motoru Mega ACn 16/15/3 se nijak zbytečné vůle neprojevily.
Co mrzí je upevnění dvěma červíky, kdy jeden z nich se v závitu vyloženě povaluje, zjevně díky příliš velké vůli. Co bude následovat při pokusu o dotažení větší silou je asi všem jasné. Také šestihran imbusového klíče se v jednom z červíků bez problémů protočil. Slovo tolerance je v tomto případě jen útrpným povzdechem. Samotný unášeč s plastovým rotorem lícují perfektně. Jedinou chybou je protáčení unášeče vůči rotoru, při pokusu o dotažení upevňovací matice. To je však jednoduše řešitelné. Šídlem jsem na dosedací ploše unášeče vyrobil několik důlků. Vzniklé "krátery" jsou dostatečným tvarovým spojem, který zajistí neměnnou polohu unášeče a rotoru při dotahování matice. Oko strojaře ovšem nezůstane suché při pohledu na zakončení závitu hřídele, prosté jakéhokoli sražení hrany. Až se jeden diví, jak tam ten závit vlastně začíná, náběhu nemaje.
Obr.2 Unášeč s důlky na dosedací ploše plastového rotoru.
Poslední dva díly už jsou jen pro pobavení novopečeného majitele. Králíkům by moc srandy nepřinesly, leda by se do dutiny kužele trefovali svými bobky. Jde o čelní kužel a jeho upevňovací šroub. Na rotoru je čelní plocha osazena schodovitým přechodem průměrů 29/32 mm. Kužel má vnější průměr správný (32 mm), ale vnitřní je 27,8 mm. Rozdíl je 1,2 mm! Tady asi soudruzi z ČLR někde udělali chybu. Kužel jde sice šroubem připevnit, ale vzhledem k tomu že tento jen dosedne na rovnou plochu a svůj vnitřní obvod nikam pevně neopře, je tak při provozu nemožné rotor vyvážit. Naštěstí Pyranha kužel nepotřebuje, respektive jej mít ani nemůže, takže tato komická dvojice letí na dno šuplíku. Pokud by jej někdo přece jen potřeboval použít, je nutný soustruh a velká trpělivost.
Poněkud méně úsměvu budí podložka pod matici, ta svým rozměrem vnitřního průměru o cca 0,6 mm přesahuje vnější průměr závitu. Je to klasická maticová podložka, která je zde ovšem naprosto nepoužitelná. Vůle mezi vnitřním průměrem podložky a vnějším průměrem závitu je tak velká, že podložka svojí polohou musí zákonitě celou sestavu znehodnotit nevyvážením. A tak ji opět, jako zdroj nekonečných potíží při uvádění dmychadla do chodu, vyhodíme. Je nutně nahrazena podložkou novou, vyrobenou svépomocí.
obr.3 Původní a nová podložka upevňovací matice.
Jelikož motor Mega ACn 16/15/3 má vnější průměr 28 mm, a čelo statoru, kde je motor uchycen je silně odlehčené, provoz bez vymezení vůle pláště motoru by brzy znamenal konec, vlivem vylomení motoru z hmoty. Kousek papírové lepící pásky - je po problému.
obr.4 Pohled do statoru s papírovou trubkou
Čemu je potřeba věnovat opravdu 100% pozornost, je upevnění unášeče na hřídel elektromotoru. Pracovní otáčky se pohybují v řádech desítek tisíc za minutu a vlivem nevyvážených hmot se při zvyšování otáček vždy objeví rezonance, která má destruktivní vliv na spoje. Spoje šroubované z toho nevyjímaje. Po kontrole sestaveného dmychadla při provozu na 8 článků NiCd jsem se přesvědčil že je sestava provozuschopná (23200 ot/min, 14A) a po rozebrání zalepil všechny spoje Loctitem. Upevňovací šrouby jsou podloženy papírovými podložkami (drůbky ze skříní PC) a pojištěny CA lepidlem, pozor, ty podložky z tvrzeného papíru tam jsou ze dvou důvodů, jednak rozkládají tlak hlavy šroubu na hmotu a za druhé CA lepidlo by se nemělo dostat na materiál dmychadla, ti dva se spolu silně nemají rádi, CA hmotu degeneruje, a ta pak křehne. Vestavba EDF v modelu je většinou dosti definitivní záležitostí a jeho oprava vlivem uvolněného unášeče může znamenat zásadní změnu v celistvosti a integritě trupu.
obr.5 Upevněný motor s unášečem.
Sestavené dmychadlo s motorem Mega ACn 16/15/3 a regulátorem Jeti Hacker Master 30 - B - Flight má hmotnost 150 g (samotné dmychadlo 46 g, bez kužele). První měření s desetičlánkem (NiCd Sanyo RC 2/3 1200mAh), ukázalo statický tah 440g při 21A odběru proudu. Otáčky jsem neměřil, šel z toho strach a zaléhalo mi v uších. Motor byl vlažný, stejně tak regulátor. Na 3S2P LiPol 2000mAh to nebude žádný velký odběr, plný plyn cca 5 minut, normální létání nejméně 8 minut (počítám se 100% rezervou). Tož, nevypadá to špatně. Jen poznámka - statický tah byl měřen bez jakékoli aerodynamické úpravy dmychadla, takže nasávání bylo hrozné (ostrá hrana) a výtok vzduchu ještě horší (bez kuželové trysky), takže vlivem náporového tlaku a zvýšením výtokové rychlosti, zúžením výtokového kanálu, se při předpokládané hmotnosti modelu Pyranha 900g asi bude vzduchem pohybovat celkem svižně.
obr.6 Měřící stojan pro provizorní měření tahu dmychadla.
Závěr
Cenový rozdíl je propastný, kvalitativní rozdíl minimální. U obou výrobků je na uživateli, jak dokonale finalizuje dmychadlo a tím jej připraví k provozu. Čelní kužel je nepoužitelný bez speciálního vybavení, 1:0 pro Wemotec, s podložkou se dá vypořádat i pomocí vrtačky, u Wemotecu nebyla lepší. Výkon obou výrobků je plně srovnatelný, pokud mají stejně tvarovaný rotor a je ze stejného materiálu, nemůže tomu být ani jinak. Otázkou bude dostupnost, neboť už teď je na stránkách dodavatele u položky dodací lhůta něco o malém strpení. Za tu cenu se není co divit. S nástupem LiPol baterií se toto odvětví leteckého modelářství stává stále dostupnější širší základně modelářů a poptávka po modelech a jejich pohonech tak zákonitě roste. Jak dopadla samotná Pyranha se Vás budu snažit seznámit v dalším samostatném článku, na její palubě by totiž už mělo být něco, co o letu samotném zjistí téměř vše.
Petr Sysala