RIVAL TREND

RIVAL SHORT

Model pro soutěže v kategorii F5J-7C
(model je vhodný také pro rekreační létání)

Stavba modelu je snadná a nezáludná, neměl by to však být první model, který se rozhodnete stavět svépomocí.

- výborné letové vlastnosti
- přitažlivý vzhled
- dobrá ovladatelnost
- jednoduchá montáž a demontáž

Model Rival SHORT se sériově vyráběl od roku 1994. Teď má model upravený profil a půdorys křídla, je vybavený silnějším motorem řady 480 a jeho letové vlastnosti jsou ještě lepší, než měl původní model SHORT.

rozpětí křídla...........................................	1485 mm	hmotnost prázdného modelu.................................	260 g
celková délka..........................................	955 mm	hmotnost modelu s doporučenou výbavou.............	680 g
celková nosná plocha...............................	27 dm²	nejvyšší doporučená hmotnost modelu ..................	850 g

Po opakovaných žádostech modelářů, byl Basic Set dovybaven téměř kompletní sadou stavebních dílů a tak se stal plnohodnotnou stavebnicí.

Takže stačí si koupit lepidlo a kousek brusného papíru a spolu s žiletkovou pilkou a skalpelem vyrazit třeba na víkendovou chatu, po dvou dnech se můžete vracet s modelem připraveným k potažení a vestavbě elektrického vybavení.

Motor třídy S-400/Pro (prodloužená S400) s převodem 3:1 (MP Jet) a vhodnou vrtulí, dle požadovaného odběru motoru. Je odzkoušena sklopná vrtule 280/200 + unašeč a kužel s průměrem 36mm. Akumulátory 950-1700 mAh NiCd, NiMH – 7 článků. Lze použít i velikost HR 4/5 (průměr 17,2 x výška 43,2 mm)

Regulátor JES 020, JES 180/B, SMM 18s, jakýkoli jiný do 18A, nejlépe s vypínačem.

Ve stavebnici jsou všechny potřebné věci ke stavbě modelu, kromě lepidla. Pro stavbu je doporučeno sekundové lepidlo a epoxid. Dále je potřeba zakoupit fólii na potažení modelu dle barevného vkusu stavitele. Pokud není vaše dílna ještě vybavena, potřebujete brusný papír, špendlíky a vrták. Pro potahování je vhodná modelářská žehlička.

Začít můžeme stavbou ocasních ploch. Stačí si nachystat potřebné lišty a z prkénka balzy 4mm kořenovou část směrovky. Podle plánu zkrátit tvarové lamely oblouků VOP a SOP. Pokud si nechceme poškodit stavební plán, stačí si jeho příslušné části zkopírovat na kopírce, překrýt mikrotenovým sáčkem a začít špendlit stavební prvky k sobě dle plánu. Po sestavení a kontrole prokápneme spoje malou kapkou CA lepidla a necháme jej vytvrdit.

Po odstranění špendlíků a odlepení od izolační fólie můžeme začít opatrně brousit směrovku do potřebných tvarů. Nejprve celou SOP zabrousíme do roviny z obou stran a potom zakulatíme náběžnou hranu. Pohyblivou část můžeme směrem dozadu zúžit, a tak ji odlehčit. Na kormidle také nezapomeňte na zkosení hrany, kolem které se bude kormidlo otáčet. Podle vlastního vkusu můžeme zkosení provést na obou stranách symetricky, či pro zjednodušení jenom z jedné strany.

Vodorovná ocasní plocha je stavebně podobná směrovce. Zatímco lepidlo tvrdne, můžeme z koupené odtokové hrany odříznout potřebnou délku a vybrousit z něj kormidlo vodorovné ocasní plochy. Zaoblená náběžná hrana VOP je po jejím srovnání téměř jedinou úpravou tvaru. Připravit si také můžeme otvory pro kolík a matici z PVC pro šroub, upevňující VOP.

Pokud jsou ocasní plochy hotovy, pečlivě je očistěte od balzového prachu, nejlépe vysavačem a můžeme se vrhnout na jejich potažení. Pokud se rozhodneme pro variantu s větším plošným zatížením a tím pádem i rychlostí, bude modelu opticky slušet více neprůhledný Oracover, nejlépe bílý. Éro se bude blížit svým vzhledem kompozitovým Hot Linerům.

Na posledním obrázku je detail upevnění vodorovné ocasní plochy a její sedlo na konci trupu.

Stavba křídel je díky použití uhlíkové trubky v roli hlavního nosníku snadná a rychlá. Žebra navlékneme na uhlíkovou trubku, dle plánu a zajistíme proti posunutí. Připravíme si odtokovou lištu se zářezy na konce žeber. Křídlo lepíme v poloze spodní strana nahoře, tak aby odtoková hrana měla stejnou horní rovinu s rovinou zadní části žeber.

Pro dokonalou kolmost žeber a jejich správnou rozteč je vhodným materiálem pár kostek ze dřeva, přitisknutých k žebrům. Sestavené křídlo zkontrolujeme a pomocí ostré třísky naneseme malou kapičku lepidla do spojů. Po vytvrzení již snadno v ruce dokončíme lepení tak, aby spoj byl prosycen CA lepidlem v celém obvodu trubky z obou stran.

Po přilepení náběžné a odtokové hrany nalepíme pásek balzy 1,5mm na horní hranu centroplánu a vlepíme kus balzy pro úchyt křídel šrouby. Centroplán dokončíme spodním balzovým potahem.

Spojka křídel je vytvořena ocelovou kulatinou, zasouvanou do pouzder z mosazi či duralu. Po odříznutí a zabroušení jeden konec zaslepte.Vlepte je do uhlíkového hlavního nosníku křídel a vše je připraveno k zabroušení spodní strany centroplánu dle dosedací plochy křídel na trupu.

Postupujte pečlivě a s rozmyslem, jde o celkovou letovou geometrii, tedy letové vlastnosti. Pro kontrolu přikládejte polovinu křídel do sedla na trupu a kontrolujte pohledem, jak se obě křivky shodují.

Před lepením žeber na trubku si nezapomeňte žebra podložit šikmo položenou odtokovou hranou a tím získat potřebný negativ.

Jakékoli pozdější kroucení uší pomocí potahu je v tomto uhlíkovém případě zhola zbytečné a marné. Poslední žebro by mělo mít výšku nad podložkou na náběžné hraně 60mm, na odtokové hraně 70mm, tj. negativ asi 10mm. Pokud chcete éro méně stabilní ale obratnější, stačí negativ 5mm.

Konec křídla je tvořen lamelovým oblokem, jeho tvar se nemusí přesně shodovat s plánem, je to sice funkční tvar, ale nikterak kritický. Potřebnou lamelu šikmo seřízneme a stejně tak náběžnou hranu.

Celý konec křídla vybrousíme do zaoblených hran a do klínu na odtokové hraně křídla.

Trup

Vybavení trupu a jeho dokončení sestává ze tří kroků. Koncová část se sedlem VOP, přední část s motorovou přepážkou a vestavba hotového nosiče serv do trupu. Deska serv je tvarovým dílem, přesně zapadajícím do trupu. Stačí do něj vlepit dva kousky smrkových nosníků, vyvrtat příslušné otvory pro serva a pro montáž do trupu.

Na užší straně desky serv stačí pro vruty serv podlepit laminát smrkovým nosníkem 3x8 mm v patřičné délce, a to nejlépe přilepit epoxidem. Přední část bude sloužit zároveň pro uchycení v trupu, takže zde bude vhodnější kousek nosníku 8x8mm, s délkou přesně podle trupu. Zatím do tohoto dílu navrtáme jen otvory pro vruty serv, boční otvory zatím ne.

Nosič serv vložíme do trupu na doraz do zadní části a nejlépe baterkou si posvítíme do míst, kam přiléhají čela smrkového nosníku 8x8mm. Zvenku si na trupu naznačíme tužkou místa budoucích otvorů a desku serv vyjmeme. Po provrtání trupu z obou stran nosič vrátíme zpět a pře hotové otvory si na nosník 8x8mm navrtáme otvory pro vruty. Na přední stěně nosiče serv zhotovte otvor pro průchod chladícího vzduchu. Podle otvorů v křídlech naznačte budoucí otvory na sedle křídel trupu, vyvrtejte příslušné otvory. Pod nimi zalepte desku s PVC maticemi a zkontrolujte polohu připevněných křídel na trupu.

Potažení modelu je možné např. Oracoverem, neprůhledná plocha dává modelu opticky větší dynamiku. Spodní stranu je dobré potáhnout tmavším odstínem, popřípadě reflexní barvou. S oblibou používám odstín Power Pink. Je dobré spodní stranu potahu tmavším odstínem přetáhnout přes náběžnou hranu křídel trochu výše. Zlepší se tak viditelnost modelu při letu čelem k pilotovi, například při přiblížení na přistání. Zbývá vlepit motorovou přepážku a lanovody ke kormidlům.

Vypínač a jeho upevňovací šroub může bránit sklopenému vrtulovému listu v roztočení, je tedy nanejvýše vhodné jejich výšku v takovém případě, zmenšit na nutné minimum. Instalace serv a přijímače je díky tvarové přepážce v trupu jednoduchá a snadná, místa však není mnoho a je třeba dráty bowdenů na páky serv ohnout do "Z" v potřebné délce. Přijímač obalíme molitanem a po připojení serv jej zasuneme do připraveného výřezu.

Model osadíme akumulátorovou sadou, upevněnou pomocí suchého zipu a pojištěného třeba pomocí galanterní gumy ke spodní straně dosedací plochy křídla. Dosedací plochu můžeme opatřit suchým zipem nebo gumovými pásky. Pomocí podložek mezi baterií a držákem serv a přijímače doladíme polohu těžiště, které by mělo být pod hlavním nosníkem křídla. Pohledem zepředu zkontrolujeme kolmost ocasních ploch, jejich rovinnost a identické vzepětí křídel. Stejný negativ na koncích křídel by měl být již zkontrolován při potahování. Pokud křídlo upevněné dvěma plastovými šrouby má snahu se mírně pohybovat, stačí na náběžnou hranu křídla v jeho sedle nalepit kousek oboustranné samolepící pásky. Upevnění je tak dokonale zajištěno proti pohybu.

V mém případě se displej váhy ustálil na hodnotě 740g s kompletně vybaveným modelem na misce. Na první pohled celkem dost, ale jak se ukázalo, obavy byly plané. Pokud máte programovatelný RC vysílač, je vhodné pro řízení výškovky a snad i směrovky nastavit exponenciální výchylku, která pomůže při výškovém řízení modelu, který je na toto kormidlo dosti citlivý. U směrovky nešetříme výchylkou a 25 mm na každou stranu není sice podmínkou, ale doporučenou hodnotou. U výškovky stačí dolů 5mm, nahoru 10mm, i obě hodnoty mohou být shodné. Pozor na plné potlačení, model se ochotně vrhne zemi vstříc a prudké vybrání bezmyšlenkovitým přitažením, by jistě nekompromisně prověřilo pevnost křídel a jejich spojky. Pokud je zkontrolován smysl a směr výchylek, máme za sebou motorovou zkoušku, lze model odhodit mírně razantně před sebe se zapnutým motorem. Model bude mít snahu prudce stoupat, takže je dobré mít ruku na páce výškového kormidla a mírně tlačit model do rozumného úhlu stoupání, tedy cca 20-30°, kdy nehrozí ztráty rychlosti a vztlaku. Pokud použijeme mix plynu na potlačení výškovky, stačí málo cca 5%.

Seřízení modelu je založeno na dvou hodnotách, první hodnotou je poloha těžiště, kterou pro začátek zvolíme pod hlavním nosníkem křídla. Jeho polohu ustavíme pomocí posunu baterií v trupu. Pokud model s takto položeným těžištěm má snahu houpat, můžeme těžiště posunout ještě více dopředu. Ne však více než 5mm. Druhou možností, jak model naučit slušně létat je zbroušení dosedacích lišt sedla vodorovné ocasní plochy. Vzhledem k použitému profilu a charakteristice modelu je lepší létat rychle a tak VOP usadíme naběžnou hranou výše, než na její odtokové části. Seřízení křídla se tak zmenší. Je to vlastně totéž, jako podkládání odtokové části křídla. Správně seřízený model při nárazu do termického stoupavého proudu nezhoupne, ale jen zpomalí. Z potlačeného letu pokračuje rovně a nemá snahu prudce stoupat.

Model je příjemně rychlý a umožňuje svižně zkoumat "celou oblohu" na stoupavé proudy, kde znatelně zpomalí, a indikuje tak možnost dalšího získání výšky bez ztráty energie v akumulátorech. První let modelu s celkovou dobou motorového chodu 10 minut byl nakonec ukončen po 45 minutách! Termika se na tom nijak zvlášť nepodílela. O průběhu letu si můžete udělat sami obrázek z grafu výšky, zaznamenaném modelářským výškoměrem.

Další lety potvrdily výkon tohoto modelu. Jednoho poklidného podvečera se mi podařilo ustavit výškový rekord pro tento model. Byla bezoblačná obloha, srpek měsíce nad hlavou jako orientační bod (velmi důležité), slunce nízko nad obzorem a mírná termika. První stoupání byla jen průzkumem, jak to ve vzduchu vypadá, posledních 50% energie v bateriích jsem pak věnoval stoupání v nadějném stoupáku, kam až to bylo bez optiky možné. Přiznám se, že mi už docela lepilo, jak to celé dopadne, ale byl tam!429 m nad místem startu, (838 MSL) V běžných podmínkách tedy vychází poměr motorového letu ke kluzu 1:4. Tento poměr opakovaně potvrzují další lety. Nechci už těmi grafy unavovat, je to pořád stejné. Nahoru asi 2,2m/sec, dolů jak kde, jak kdy. To vše s obyčejnou MIG 480 a 7 článkem NiMH 1700mAh AUP.

Klesavost modelu je výborná, a to může trochu překvapit, při rozpočtu na přistání, vzhledem k absenci brzdících elementů je plavání modelu na zemí opravdu dosti dlouhé a stometrová délka výdrže před ztrátou rychlosti a konečným dosednutím není výjimkou, zvláště pokud fouká mírný protivítr. Ten je jinak vhodným prostředím pro tento model. Díky použitému profilu si snadno poradí s rychlostí větru do 6-8 m/s, pokud to není nárazový vítr.Jestliže Vaše letiště není vybaveno krátce střiženým pažitem golfového typu, osvědčila se dodatečně namontovaná ostruha, chránící VOP a její páku kormidla od poškození a znečištění úrodnou zeminou.

Mnoho příjemných chvil při stavbě, a také neméně příjemných, letových zážitků přeje:


Co to je Basic Set?	Jednoduchá konstrukce	Podrobný návod s obrázky	Pokus o rekord	Zálet modelu